Trápí vás krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus? Možná jste přesvědčeni, že za vaši oční vadu může práce na počítači, čtení při lampičce nebo časté sledování televize. Mnohem pravděpodobnější je ale vaše dědičná dispozice.
Podle oční lékařky MUDr. Evy Jerhotové se geny podílejí i na šilhání a tupozrakosti. Rozvinutí očních vad lze přitom předejít sledováním dětí v rodinách, kde se tyto zdravotní problémy vyskytují.
„Největší pravděpodobnost vzniku refrakční oční vady je vždy v rodinách, kde se oční vada již vyskytuje,“ říká MUDr. Eva Jerhotová a upřesňuje: „Uvádí se například, že v rodinách, kde je krátkozraký jeden z rodičů, postihuje myopie 20–40 % dětí, v případě, že jsou krátkozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 % dětí.“
Vzhledem k tomu, že v úspěšné léčbě řady očních vad hraje velkou roli čas, je sledování zraku u dětí nezbytné. Samozřejmostí je dnes vyšetření očí u dětí hned v porodnici, další oční vyšetření je součástí preventivních prohlídek u pediatra, a to ve 4, 8, 12, 18 a 36 měsících, později pak každé dva roky.
Kontroly jsou důležité právě pro včasné zachycení jakékoli poruchy zraku a pro co nejrychlejší zahájení léčby. „Nejkritičtějším obdobím ve vývoji zraku jsou u dětí první roky života, zrak se totiž po narození u dětí teprve vyvíjí a jakákoli komplikace může zrak při zanedbání léčby natrvalo poškodit,“ říká MUDr. Jerhotová. „Důležité proto je, aby rodiče, v případě výskytu jakýchkoli očních vad v rodině nebo pokud mají jakékoli pochybnosti, co nejdříve vyhledali odborného lékaře a nechali zrak dítěte vyšetřit. Pravidelné oční prohlídky jsou často jedinou možností, jak oční vadu zjistit, proto doporučujeme absolvovat oční prohlídku i v případě, že žádné příznaky oční vady u dítěte nepozorujete. Výhodou dnes je, že špičková pracoviště umí vyšetřit i docela malé, nespolupracující a nekomunikativní děti, takže lze většinu očních vad odhalit prakticky od 6 měsíce věku,“ dodává.
Projevy a léčba očních vad
Oční lékařka MUDr. Eva Jerhotová pro vás shrnuje projevy a léčbu očních vad.
Šilhání (strabismus)
Není jen estetickým problémem provázeným asymetrickým postavením očí, ale v důsledku této vady může dojít k trvalé ztrátě zrakové ostrosti a dalším zrakovým problémům. Při šilhání musí mozek zpracovávat z každého oka jiný obraz a aby předešel vzniku dvojitého vidění, obraz z šilhající oka potlačí a oko postupně přestane používat. Zrakové funkce tohoto oka se pak dále nerozvíjejí a může vzniknout tupozrakost. Bez včasné léčby je pak postižení zraku trvalé a nejde nijak napravit.
Strabismus se objevuje nejčastěji mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. Vzhledem k dědičnosti této vady má dítě šilhajících rodičů či prarodičů předpoklad vzniku strabismu větší a na toto riziko je třeba co nejdříve upozornit lékaře. U dětí se šilhání léčí většinou konzervativně, dětem se předepisují speciální dioptrické brýle a ortoptická cvičení, která pomáhají posílit zrakové funkce slabšího oka a správně rozvinout spolupráci obou očí. Pokud však léčba nepostačuje, ještě před nástupem do školy se přistupuje k operaci.
Astigmatismus
Je způsobený nepravidelným zakřivením oční rohovky. Způsobuje rozostřené vidění, zhoršené vnímání detailů, pokřivený obraz atd. Velmi často se vyskytuje společně s dalekozrakostí či krátkozrakostí. Velký vliv na vznik a rozvoj onemocnění má zpravidla dědičnost. Díky moderním vyšetřovacím metodám bývá tato vada odhalena už u docela malých dětí, ale někdy se projeví až mnohem později. U dětí se koriguje brýlemi, které vyrovnávají nepravidelnost rohovky oka a zlepšují vidění. V některých případech lékař dětem předepisuje speciální kontaktní čočky. Astigmatismus může být příčinou vzniku tupozrakosti, proto je včasná léčba nezbytná.
Krátkozrakost
Představuje špatné vidění na dálku, dítě mnohdy nijak neomezuje, a tak se často zjistí až po nástupu dítěte do školy, kdy se objeví problémy s viděním na tabuli. U dítěte s touto vadou si můžete všimnout přivírání očí při pohledu do dálky, nebo že u TV sedí nepřirozeně blízko, a přestože nemá potíže s viděním na blízko, čte s knihou těsně u obličeje. Krátkozrakost neovlivňují jen dědičné faktory, ale také současný způsob života, kdy děti tráví většinu volného času u počítače, často sledují TV nebo si hrají s tabletem či mobilem. Vada se koriguje brýlemi.
Dalekozrakost
Se projevuje špatným viděním na blízko. Postihuje každého novorozence, časem, jak se oko vyvíjí, vada zpravidla vymizí. U některých dětí však přetrvává. Díky tomu, že je dětské oko schopné velmi dobře akomodovat, nemusí být vada zpočátku patrná. Příznakem může být chování dítěte – dalekozraké dítě přibližuje hračky a knížky velmi blízko k obličeji, má problémy se čtením a kreslením, sedá si blízko k TV apod. Velice často bývá dalekozrakost spojena se šilháním. Napravuje se brýlemi.
Tupozrakost
Jedná se o funkční postižení jednoho oka, kdy jsou vjemy z oka aktivně potlačeny, a tak spojení mezi mozkem a okem postupně zakrní. Dítě tak jedno oko postupně přestane používat a ztratí schopnost ostrého vidění, při silné tupozrakosti může být dokonce téměř slepé. Je-li tato oční vada diagnostikována včas – ideálně do 5 let věku dítěte, lze ji úspěšně léčit nebo alespoň výrazně zlepšit. V léčbě se používají brýle, okluzor pro zakrývání zdravého oka a ortoptická cvičení. Tupozrakost se projevuje v dětství, často v souvislosti s vyšší dioptrickou oční vadou, šilháním, astigmatismem a právě dědičností.
Připravila: Věra Hájková
