Mají školáci dostatek čerstvého vzduchu?

Snad každý už dnes ví, že dobrá kvalita vzduchu přispívá lepší koncentraci, naopak špatná ji zhoršuje. Ale nejde jen o výkony. V nevětrané místnosti se zvyšují koncentrace plynných organických i anorganických látek, prachu (pyl, roztoči) a vlhkost. Výskyt takových alergenů může způsobit například astma, kašel a potíže s dechem.

Výzkumy ze zahraničí

Konkrétně dánské a americké studie prokázaly, že žáci, kteří sedí ve třídě, jež je dobře vyvětraná, mají lepší výsledky v testech. Studie rovněž odhadují, že absence z důvodu nemoci, jak u učitelů, tak u žáků klesnou v průměru o 4 procenta, pokud se zlepší kvalita vzduchu v učebnách.

V Čechách už se také měří

Jak dokládá například katedra Technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze. Pod vedením profesora Ing. Karla Kabeleho, CSc. provedla letos měření kvality vnitřního prostředí (měřilo se množství CO2, relativní vlhkost a teplota) ve školních podkrovních prostorách. Do výzkumu byly zahrnuté dvě základní školy. Jeden týden se monitorovalo vnitřní prostředí při různých režimech větrání: zcela zavřená střešní okna, otevřená na ventilační klapku a zcela otevřená. A výsledky? Jako nedostatečné se ukázalo vyvětrání ráno před vyučováním a následné zavření oken, kdy během dopoledne došlo k nárůstu koncentrace CO2, v některých případech až na hodnoty přes 2500 ppm.

Pro lepší porozumění

Dodejme, že průměrná koncentrace CO₂ se venku v městské zástavbě nachází zhruba mezi 400 a 500 ppm. Koncentrace CO2 v interiérech budov je vyšší než venku a pohybuje se od 500 do tisíců ppm. Podle evropských norem se vnitřní prostředí budov hodnotí jako vysoce kvalitní, pokud koncentrace CO2 uvnitř není o více než 350 ppm vyšší než venku. A je-li koncentrace CO2 v interiéru vyšší o více než 800 ppm, pak jde o nekvalitní prostředí. Naše současné předpisy udávají maximální hodnotu koncentrace CO2 1500 ppm.

Co s tím

Tedy dělat? Není třeba přemýšlet o složitých řešeních, když máme na dosah ruky jednoduchá a přitom účinná. Mnohdy totiž stačí vyvětrat před každou vyučovací hodinou o přestávce, tak, jak si to možná pamatujete z dob, kdy jste sami usedali do školních lavic. Koncentrace CO2 v tomto případě klesla na nízkou výchozí hodnotu a během následující vyučovací hodiny sice stoupala, avšak už nedosáhla kritické hodnoty 1500 ppm.

Doba pokročila

A tak mnoho škol v posledních letech myslelo na zateplování a výměnu oken. Což je jistě chvályhodné. Jenže zatímco dříve okna „větrala“ vlastně sama, i když byla zavřená, díky netěsnostem, dnes se tak neděje. Proto je třeba myslet i na pravidelné větrání. Stačí krátce, zato intenzivně, aby došlo k obměně vzduchu, a kvalita vnitřního prostředí se rázem zlepší. Efektivní je příčné větrání, kdy má učebna okna na obou stranách otevřená, případně se využije otevřených dveří do chodby, které bývají proti oknům.

Říkáte si

Že dobré vnitřní prostředí nesouvisí jen s dostatkem kyslíku v místnosti? Máte pravdu, v nevětraných prostorách s vydýchaným vzduchem se výrazně zvyšuje vlhkost, a vysoká vlhkost vytváří vhodné prostředí pro roztoče nebo plísně, které mohou způsobovat alergické a respirační obtíže. Jak na 20. konferenci Klimatizace a větrání 2012 řekl prof. Ing. František Drkal, CSc., odborník na větrání z Fakulty strojní ČVUT v Praze: „Za energii platíme penězi, za špatné vnitřní prostředí svým zdravím." A přitom mnohdy to můžeme změnit.

Připravila: Marcela s využitím podkladů firmy Velux
Foto: Velux
3. 3. 2020