Zadýcháváte se při chůzi do schodů a bolí vás při fyzické námaze na hrudi? Můžete trpět plicní hypertenzí, tedy zvýšeným krevním tlakem v plicních cévách.
Podle webu ikem.cz je plicní hypertenze progresivní onemocnění, postihující plicní cévy a srdce. Podstatou choroby je vysoký krevní tlak v plicních cévách. Existuje jí řadatypů. Vzácnou formou je plicní arteriální hypertenzi (PHA). Všechny se však projevují podobně – postupně se zhoršující nevýkonností, dušností a únavností.
Příznaky plicní hypertenze
Touto nevyléčitelnou chorobou v Česku trpí desítky tisíc lidí, velké množství z nich ale svou diagnózu buď nezná, nebo se ji dozví pozdě. Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. Její důsledky jsou přitom velmi vážné. „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou, nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
Dalšími příznaky mohou být také modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou. Plicní hypertenzí podle výzkumů trpí až jedno procento světové populace.
„Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje doc. MUDr. Pavel Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.
Pacient většinou musí změnit své životní návyky, často musí opustit své zaměstnání a koníčky, život se mu radikálně změní. To často vede k psychickým problémům a pocitu sociální vykořeněnosti. Možnosti seberealizace jsou omezené.
Plicní arteriální hypertenze se špatně diagnostikuje. Její příznaky bývají často chybně a dlouho přisuzovány běžným plicním nebo srdečním chorobám. Zvyšování povědomí o chorobě mezi lékaři, ale i laiky, může významně zkrátit stále neúměrně dlouhou dobu nutnou ke stanovení správné diagnózy.
„Léčba plicní hypertenze je a v budoucnu bude jistě předmětem mnoha výzkumných programů. Již dnes však lze osud nemocných zásadně zlepšit poskytnutím stávající léčby včas a správně diagnostikovaným pacientům. Klíčem k tomu je zvyšování povědomí o plicní hypertenzi. Pacienti s podezřením na ni by se měli ihned obracet na své praktické lékaře nebo internisty, “ dodává MUDr. Pavel Jansa.
Připravila: Věra Hájková
