Krevních nádorů v Česku neustále přibývá. Každou 1,5 hodinu řeší lékaři nový případ pacienta s tímto typem rakoviny. Díky moderním lékům a novým metodám přežívá čím dál více nemocných. Velký podíl na tom mají vědci a vědkyně z Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno – Centra molekulární biologie a genetiky a výzkumné skupiny Lékařská genomika Národního ústavu pro výzkum rakoviny.
Co je to leukémie
Leukémie je označení pro onemocnění, jejichž společným znakem je porucha funkce kostní dřeně a krve. Každoročně lékaři diagnostikují více než 5 000 různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 % za rok. Důvodem je primárně stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku. Další příčinou vzniku onemocnění jsou také poruchy imunity.
Jako leukemie se označuje více onemocnění s různou prognózou a možnostmi léčby. Obecně lze říci, že jde o zhoubný nádor bílých krvinek. Podle typu postižených buněk se leukemie, velmi zjednodušeně řečeno, rozlišují na tzv. myeloidní (postihují tvorbu monocytů či granulocytů) nebo lymfatické (postihují tvorbu lymfocytů). Podle průběhu onemocnění pak mohou být akutní, nebo chronické. To znamená, že v zásadě existují čtyři základní typy nemoci – akutní myeloidní leukemie (AML), akutní lymfatická leukemie (ALL), chronická myeloidní leukemie (CML) a chronická lymfocytární leukemie (CLL).
Jaké jsou nejúčinnější metody v léčbě leukémie? Na tuto otázku odpovídá RNDr. Jitka Malčíková, Ph.D.
„Obecně se dá říci, že trendem je cílená terapie, tedy taková léčba, která cílí v buňcekonkrétně na to, co je v nádorové buňce poškozeno. Na rozdíl od klasické chemoterapie, která v podstatě cílí na všechny dělící se buňky, a proto pacientům po chemoterapii například vypadávají vlasy, trpí průjmy a jsou náchylní k infekcím. Dobrým příkladem, kde se osvědčila cílená terapie, je chronická myeloidní leukémie. U ní víme, že vzniká tak, že se náhodně spojí dvě části chromosomů, které k sobě původně nepatří. Tím dojde k aktivaci genu, který buňce říká, aby se stále jen množila. V současné době existují malé molekuly, které jsou schopné tuto aktivaci zastavit, a tak je tato leukémie poměrně dobře léčitelná. Bohužel ne vždy je to takto přímočaré, u řady nádorů totiž dochází postupně k několika poškozením a často ani tu primární příčinu, proč se buňka vymkla kontrole, nedokážeme určit,“ vysvětluje RNDr. Jitka Malčíková, Ph.D. z Fakultní nemocnice Brno.
U chronické lymfocytární leukémie sice zatím odborníci neví, co stojí na úplném počátku, ale je zřejmé, že dochází k aktivaci signálů, které po setkání s patogenem (virem či bakterií) u zdravého lymfocytu spouští množení buněk a brání buněčné smrti. To umožňuje organismu bojovat s nemocemi. Zdravý lymfocyt ale tyto signály umí včas vypnout, zatímco u nádorové buňky jsou trvale aktivní. Tyto signály umí cíleně zastavit nové léky.
Tímto směrem se ubírá i výzkum protinádorové terapie obecně – cílem je určit, co je v buňce poškozeno, a na to se terapeuticky zaměřit. K tomu většinou nestačí sekvenovat jednotlivé geny, ale směřujeme k sekvenování souboru genů nebo dokonce celého genomu. Tomuto se věnuje tzv. precizní medicína, která si klade za cíl najít vhodný lék pro konkrétního pacienta.
Zlepšení péče o nemocné v UHKT
Dopředu jde nejen vědecký výzkum, ale také péče o pacienty s leukémií a dalšími nemocemi krve. Nejvíce se jich léčí v Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), což je největší hematologické centrum v České republice. Funguje již více než 70 let a poskytuje pacientům s poruchami krvetvorby špičkovou péči a inovativní léčbu. Ústav tvoří tým uznávaných lékařů a vědců, kteří se zasazují o zlepšení diagnostiky a léčby hematologických onemocnění, včetně akutních a chronických leukémií, myelodysplastických a myeloproliferativních syndromů, vrozených a získaných poruch srážlivosti krve a krevních destiček a některých typů anémie.
Aby byla péče o pacienty ještě kvalitnější, probíhá v současné době v areálu Ústavu hematologie a krevní transfuze 2. etapa rekonstrukce pavilonu A. Po dokončení bude v budově umístěno aferetické oddělení a příslušné laboratoře, oddělení imunohematologie a laboratoř prevence virových nákaz.
„Ústav hematologie a krevní transfuze stojí v čele inovací v oblasti hematologie a posledních letech jsme realizovali řadu úspěšných projektů. Jsme vděční za podporu našíčinnosti a těšíme se na výzvy které nás čekají v dalších letech,“ říká tajemnice ÚHKT Mgr. Daňková.
Připravila: Zuzana Heralová
