Mezinárodní společnost pro trombózu a hemostázu se rozhodla společně s partnery založit tradici Světového dne trombózy. A ten se slaví poprvé právě dnes. Proč? Prevence ohledně chorob nikdy dost a dnes si tedy připomínáme žilní trombózu.
Už jen proto, že tromby neboli krevní sraženiny v hlubokých žilách či v plicích usmrtí v západním světě jednoho člověk každých 37 sekund. Krevní sraženina zkrátka reálně ohrožuje náš život. Navíc datum Světového dne trombózy bylo vybrané záměrně – 13. 10. si odborníci připomínají narozeniny německého lékaře a patologa Rudolfa Virchowa, který jako první použil výraz „trombóza“.
Trombóza se představuje
V žíle nebo tepně může vzniknout krevní sraženina. Pokud se dostane do pohybu krevním řečištěm, ať už celá nebo jen její část, hrozí ucpání menší cévy. A protože za místem ucpání už nebude tkáň zásobená kyslíkem a živinami, nedá se vyloučit poškození životně důležitých orgánů.
Praktické příklady trombózy
K žilní tromboembolii dochází, když se část sraženiny vzniklé například v dolní končetině (známé jako hluboká žilní trombóza) dostane do plic a zamezí okysličování, takže může vést k rychlému úmrtí. Na co si dát pozor? Hluboká žilní trombóza se hlásí bolestí, otokem, zarudnutím postižené oblasti a rozšířením povrchových žil. Kůže může být rovněž teplá na dotek. Jenže když už dojde k plicní embolii, podle statistik až 80 procent pacientů to ani samo nepozná – dejte si pozor na náhlou dušnost, zrychlenou práci srdce, bolest na hrudi, případně vykašlávání krve.
A arteriální tromboembolie? Ta vzniká tehdy, když dojde k „uzavření“ tepny krevní sraženinou. Pokud se to stane zrovna v cévě, jež zásobuje mozek krví, hrozí riziko mozkové mrtvice. Ovšem sraženina může vzniknout i v koronárních srdečních tepnách, což zahrnuje stavy jako infarkt myokardu a nestabilní anginu pectoris.
trombóza jako smrtící choroba
Uvědomujeme si rizika žilní trombózy? Výzkumy tvrdí, že ne. Jeden z posledních uvádí například toto: krevní sraženiny považuje za život ohrožující stav (stejně jako AIDS, rakovina prsu, rakovina prostaty nebo dopravní nehody) jen každý desátý člověk. Jenže – na následky krevních sraženin umírá v Evropě každým rokem více než dvakrát tolik osob než na následky výše zmíněných tří nemocí a dopravních nehod dohromady. „Trombóza je zkrátka stav ohrožující život a na pacienty, ošetřovatele, lékaře i zdravotní systém klade vysoké nároky,“ říká Dr. Joerg Moeller, člen výkonného výboru Bayer HealthCare a vedoucí globálního vývoje.
Pozor u sedavých profesí
Je známé a prokázané, že riziko žilní trombózy zvyšuje dlouhodobé sezení – konkrétně pak jde o sezení delší než 90 minut. Pokud tedy v práci trávíte většinu času na židli, každou hodinu se jděte na pár minut projít nebo se protáhněte. I tento krátký čas můžete využít k tomu, abyste si uvařili čaj, řešili pracovní problém s kolegou na druhé straně místnosti, došli si na toaletu a podobně. Každá minuta, kterou budete protahovat svoje tělo, byť v omezených podmínkách, se počítá k dobru.
Připravila: Marcela
Foto: iStock
13. 10. 2014
