Odhadnete, kolik procent dospělých a dětí trpí některou spánkovou poruchou? A která patří mezi nejčastější? Či zda je chrápání signálem upozorňujícím na skrytou chorobu?
O spánku jsme si povídali s prof. MUDr. Janem Klozarem, CSc., specialistou Fakultní nemocnice v Motole.
Kolik procent v populaci zaujímají „nespavci“ a proč?
Nespavost patří k nejčastějším poruchám spánku a postihuje 10 až 20 procent populace. Výskyt nespavosti se patrně v průběhu posledního století zvyšuje, což může souviset s civilizačními faktory, především stresem, ale například i s obezitou, nedostatkem fyzického pohybu a prodlužováním věku. Svou roli bezesporu hraje také nedodržování pravidel spánkové hygieny.
Jaké další poruchy spánku existují?
Kromě nespavosti jde o poruchy dýchání. Těm je věnována pozornost až v posledních desetiletích, takže jejich výskyt v dřívější době neznáme. Je ale pravděpodobné, že i ty se nyní objevují častěji. Což souvisí především s tím, že populace je stále obéznější.
Proč k poruchám dýchání ve spánku dochází?
Nejčastější poruchou dýchání ve spánku je takzvaný obstrukční apnoický syndrom. Ten je způsoben uvolněním svaloviny hltanu během spánku, kdy se dýchací cesty významně zúží nebo i úplně uzavřou. V zúženém místě pak vzduch proudí rychleji, klesá jeho tlak. Dochází k dalšímu zúžení, a pokud napětí ještě poklesne, dýchací cesty se uzavírají. K uzávěru hltanu přispívá i obezita – obézní lidé mají totiž více tuku v kořeni jazyka a tím pádem i menší průsvit a tím i dechovou prostupnost hltanu. Další rizikový faktor představuje věk: s přibývajícími léty klesá napětí svalů, hltan má tendenci kolabovat.
A jak to souvisí s chrápáním?
Při poklesu tlaku v hltanu se jeho stěny rozechvějí, a vzniká charakteristický zvuk – chrápání. Nejčastěji kmitá měkké patro, ale může jít i o jiné struktury hltanu a hrtanu. Příčiny chrápání se ostatně příčinám spánkového apnoického syndrom podobají. Mezi chrápajícími je tak ne náhodou i vyšší výskyt apnoiků – lidí trpících spánkovým apnoickým syndromem – než v obecné populaci.
Ohrožuje chrápání naše zdraví?
Chrápání samo o sobě zdraví člověka neohrožuje. Můžeme ho ale chápat jako jakési upozornění, že pokud chrápeme, patříme do rizikové skupiny.
Umí moderní medicína objektivně měřit kvalitu spánku?
Umí, a existuje celá řada možností. Zlatým standardem je polysomnografie, která probíhá ve spánkové laboratoři. Pro vyloučení spánkového apnoického syndromu ale stačí jednodušší vyšetření, které může každý člověk absolvovat i doma, když si půjčí monitorovací zařízení.
Co se díky domácímu měření dozvíte?
Ze záznamu zjistíme, jde-li o pouhé chrápání, nebo zda během noci došlo k poklesu proudění vzduchu v dýchacích cestách nebo dokonce k úplným zástavám dechu. A zároveň se dozvíme, jestli dechové události měly vliv na sycení krve kyslíkem.
Kdo a kdy by si měl nechat spánek vyšetřit?
Každý, kdo vyhledá odbornou pomoc kvůli chrápání, by měl být řádně vyšetřen a jeho spánek zmonitorován. Spánkových laboratoří je bohužel v České republice nedostatek a čekací doby jsou většinou dlouhé.
Připravila: Věra Hájková
