Měření tlaku nás čeká prakticky při každé běžné prohlídce u lékaře. Zjištění jeho hodnot totiž patří mezi základní informace, které vypovídají o našem zdravotním stavu. Pokud je tlak vyšší, hrozí nám vážné zdravotní komplikace. O čem je řeč?
Mnozí lidé jsou zjištěním, že mají vyšší krevní tlak překvapeni. Není divu. Obvykle totiž, alespoň zpočátku, nepociťují žádné příznaky. Ne nadarmo se také o vysokém tlaku (hypertenzi) mluví jako o „tichém zabijáku“. Naše tělo totiž ničí pomalu a nenápadně. Právě proto je nutné mít ho, jak se říká, pod kontrolou. Normální hodnota u dospělého člověka je 120/80 mm Hg. Během dne přitom hodnoty kolísají. Nejnižší jsou ve spánku, nejvyšší v dopoledních hodinách. Pokud si tedy měříte tlak sami, například domácím tonometrem, je dobré vybrat si vždy stejnou denní dobu.
O co vlastně jde?
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěny našich cév. V okamžiku stahu srdce je tlak nejvyšší, označovaný jako systolický – laicky „horní“. Mezi dvěma stahy, kdy se srdce plní krví, krevní tlak klesá a označujeme jej jako diastolický – laicky „dolní.“ O hypertenzi hovoříme ve chvíli, kdy jsou hodnoty vyšší než 140/90 mm Hg. A jak se k takovým zdravotním problémům vlastně člověk „dopracuje“? Stačí k tomu kombinace genetických faktorů (30% podíl na vzniku hypertenze), vliv zevního prostředí a porucha vnitřních regulačních mechanismů.
Z vlivu zevního prostředí se Nejčastěji jedná o nadváhu či obezitu, přejídání, nadměrné požívání alkoholu, zvýšený příjem soli v potravě (Češi pojídají v průměru dokonce dvakrát více soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace), nedostatek pohybu, stres a kouření – jedním slovem nezdravý životní styl. V takových případech lékaři mluví o tzv. primární hypertenzi, která přestavuje asi 95%.všech hypertenzí Dlužno říci, že u některých pacientů (okolo 5%) může být zvýšený krevní tlak důsledkem jiného onemocnění, např. nemoci ledvin nebo jejich cév, hormonální či neurologické poruchy aj. Pak jde o tzv. sekundární hypertenzi.
Tři stadia nemoci
Vysoký tlak zpočátku nepůsobí žádné potíže. V prvním stadiu nemoci člověk většinou nepociťuje žádné potíže a jedinou známkou hypertenze je naměřený vysoký krevní tlak, který je nejprve občasný a později trvalý. Prvními neurčitými projevy může být také bolest hlavy, únava či poruchy spánku. Pokud se pacient neléčí, dostává se do druhého stadia nemoci, které se již projeví aterosklerotickými změnami na tepnách. Srdce musí přečerpávat krev pod zvýšeným tlakem. Zatěžuje se zejména levá srdeční komora, jejíž svalovina zesiluje a komora se adaptuje na zvýšenou námahu – hypertrofuje. Tento stav se již ukáže na záznamu EKG nebo na ultrazvukovém vyšetření (tzv. echo vyšetření), jímž je možné změřit tloušťku svaloviny levé komory. Pokud není ani v tomto stadiu hypertenze odhalena a důsledně léčena, přechází do třetího stádia – stádia tzv. orgánových komplikací. (cévní mozková příhoda, srdeční infarkt, srdeční selhání, krvácení do sítnice oka, ledvinové selhání atd.)
Kdy jde o komplikaci
Vysoký krevní tlak urychluje proces aterosklerózy (kornatění tepen), kdy se ve stěnách tepen postupně ukládají tukové látky. Tepny jsou v důsledku toho postupně zužovány, případně až zcela uzavřeny. Konečným výsledkem je porucha prokrvení příslušné části organismu. Nejzávažnější důsledky obvykle mívá postižení věnčitých (koronárních) nebo mozkových tepen. Postižení koronárních tepen vede k srdečnímu onemocnění a nejzávažnější komplikaci – infarktu myokardu, postižení mozkových tepen se může projevit cévní mozkovou příhodou, a to v důsledku poruchy prokrvení mozku či v důsledku krvácení z poškozených cév . K těmto závažným komplikacím ale vůbec nemusí dojít, pokud je hypertenze dobře léčena.
Když přijde hypertenzní krize
Pacienta s hypertenzí může někdy překvapit tzv. hypertenzní krize. Je to akutní, život ohrožující stav, charakterizující si náhlým vzestupem krevního tlaku a orgánovými změnami. Závisí nejenom na absolutní výši krevního tlaku (většinou diastolický tlak nad 130-140 – ale může to být individuální) , ale i na rychlosti jeho vzestupu. Nemocný pak trpí velkou bolestí hlavy, křečemi, nevolností až zvracením, poruchami vidění či vědomí, závažnými, život ohrožujícími příznaky hypertenzní krize může být i infarkt myokardu, náhlé srdeční selhání, mozkové krvácení aj.
Jste hypertonik?
Pokud vám právě lékař naměřil vyšší krevní tlak, znamená to pro vás velmi důležitý životní okamžik. Nic už nebude (nebo by nemělo být) jako dřív. Čekají vás totiž změny životního stylu. Nejdůležitější bude omezení konzumace soli, alkoholu a vyloučení kouření, neméně důležitá je pravidelná fyzická aktivita (jízda na kole, rychlá chůze) a vyvarování se stresových situací.. Pokud jste obézní, budete muset s váhou dolů. Co se týká farmakologické léčby – z ordinace budete pravděpodobně odcházet i s receptem na některá antihypertenziva – tedy léky na snížení krevního tlaku.
Připravila: Eva Šarfová
