Na jaře sice začíná pylová sezona, ale mnohé alergeny (prach, roztoči, plísně, potraviny, léky) působí celoročně. Dá se alergii předejít, a když už ne, alespoň ji lépe snášet? Na naše otázky odpovídá doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.
Co podporuje vznik alergie?
Nejsou-li vaši rodiče alergici, patrně jím nebudete ani vy, a naopak – dvěma alergickým rodičům se narodí s 50 až 60procentní pravděpodobností další alergik. Ovšem genetické dědictví nepůsobí samo o sobě. Další podmínkou pro rozvoj alergie je množství, délka a intenzita působení konkrétního alergenu. I když si dítě nese rodinnou zátěž a zažilo náhodný nebo běžný kontakt například s kočkami, které běhají venku kolem domu, patrně u něj alergie nevznikne. Ale kdybyste touto dítěti třeba v šesti letech koupili kočku do bytu, kde je tisícinásobně vyšší koncentrace kočičího alergenu než venku na dvoře, je vysoce pravděpodobné, že se u něj alergie vyvine.
Režimová opatření: co dělat?
Pokud to lze, odstraňte alergeny z dosahu, nebo jejich množství zásadně snižte. Důležitý je rovněž zdravý životní styl, tedy pestrá strava, dostatečně dlouhý pobyt v čistém ovzduší, ale i otužování, spánek a odpočinek. Alergici by neměli podceňovat běžná nachlazení, rekonvalescence je u nich rovněž zásadní. Ke zmírnění potíží lze použít základní léky – antihistaminika, která jsou volně prodejná v lékárnách jak ve formě tablet, tak i lokální v podobě nosních sprejů nebo očních kapek, například Allergodil. Jedná se o velmi bezpečné léky ověřené svou účinnosti. Platí, že je dobré je použít co nejdříve.
Alergie na jeden, nebo více alergenů?
Podle odborníka je zpravidla první projev alergie spojený jen s jedním alergenem. Někdy jsou si alergeny velmi podobné, například jde o pyly jarních stromů (bříza, líska, olše nebo pyly travin a obilovin). U alergiků, kteří jsou choulostiví na pyly rostlin, se často vyvíjí zkřížená přecitlivělost na některé alergeny z potravin. Třeba alergie na pyly břízy se pojí s alergií na jablko či peckové ovoce (broskve, nektarinky).
Objevují se nové alergeny?
Ano, ale spíše v menší míře. Mezi ně patří některé nové chemické molekuly obsažené převážně v potravinách, které se používají jako konzervanty, potravinářská barviva a různá aditiva, určité léky nebo kosmetika, dekorační a čisticí prostředky, stavební materiály, textilie…
Bohužel ale platí, že i stávající alergeny jsou agresivnější než dříve. Za což si však často můžeme sami. V uzavřené městské bytové zástavbě, kde je nedostatečné proudění vzduchu, je mnohonásobně vyšší koncentrace trav než na venkovských loukách. To samé platí u roztočových alergenů – v bytech s ústředním topením a čalouněným nábytkem je jich mnohem více. Projevům alergie napomáháme také chovem domácích zvířat v bytech.
Jak poznám, na co jsem alergický?
Pokud je člověk na něco alergický, pak na tento alergen reaguje opakovaně, vesměs stejně, nebo se stoupající intenzitou při každém dalším setkání. Když však jednou při kontaktu s domnělým alergenem vnímáte konkrétní reakci, třeba kožní vyrážku, svědění, průjem, ale dvakrát se při stejném kontaktu neděje nic – pak patrně nepůjde o alergii. Důvodů, proč tak reagujete třeba právě vy, může být mnoho. Mimo jiné záleží na tom, zda jste v klidu či ve stresu, jaká je aktuální hladina hormonů v organismu, zda užíváte některé léky, řešíte chronické záněty a podobně.
Připravila: Věra Hájková
