Dárcovství plazmy je více než jen charitativní akt. Dobrovolní dárci pomáhají zkvalitnit či zachránit životy nemocných lidí, ale zároveň také mají pod kontrolou své vlastní zdraví a mohou jej pozitivně ovlivnit. Co znamená nazelenalá plazma, proč nelze pro výrobu léků použít tučnou bílou plazmu, jaké nemoci lze odhalit při vyšetření prvodárců a co všechno se u pravidelných dárců sleduje?
Podle MUDr. Miroslava Šuty je plazma tekutá složka krve, která hraje klíčovou roli při výrobě léků, jež jsou životně důležité například pro pacienty s poruchami imunity, hemofiliky a další nemocné. Protože lidskou plazmu nelze nahradit, bez dárců by nebylo možné poskytnout těmto lidem nezbytnou léčbu. Dárcovství plazmy je tak důležité pro záchranu životů a zlepšení kvality života těch, kteří to potřebují. Kromě dobrého pocitu ale dárci navíc získávají také pravidelnou kontrolu nad svým vlastním zdravím.
Plazma je hlavní součástí krve
Plazma tvoří přibližně 55 % objemu krve. Druhou největší složku tvoří červené krvinky, následují bílé krvinky a krevní destičky. „Laicky řečeno je plazma to, co nám koluje v žilách, když se odfiltrují krvinky a krevní destičky. Lidé mají představu, že krev je červená, ale ve skutečnosti je červená barva způsobena červeným krevním barvivem, takzvaným hemoglobinem, který je v červených krvinkách,“ uvádí MUDr. Miroslav Šuta. V dárcovských centrech se odebírá plazma pomocí separátorů, které si odeberou pouze určitý podíl plazmy a částečně zahuštěná krev včetně krvinek se vrací zpět do oběhu dárce. Dárcovství plazmy proto představuje pro tělo menší zátěž než dárcovství plné krve a díky tomu lze v České republice darovat plazmu každé dva týdny. Odebraná plazma se uchovává v průsvitných vacích a na první pohled může její vzhled prozradit o dárci zajímavé informace.
Co znamená zelená nebo bílá plazma
„Když odfiltrujeme z krve krvinky, plazma zůstane průhledná, lehce nažloutlá. V plazmě jsou rozpuštěné všechny důležité látky od cukru po klíčové minerály, ale nacházejí se v ní i hormony či léky, pokud je člověk užívá. Plazma je takové vehikulum (nosič), které v těle obíhá a roznáší vše, co potřebujeme,“ popisuje Miroslav Šuta. Právě různé látky mohou plazmu zbarvit. Například u mladých mužů, kteří mají vysokou hladinu testosteronu, může být plazma výrazně jantarová, u žen užívajících antikoncepci zase může mít nazelenalý odstín.
„Tyto skutečnosti však při dalším zpracování nevadí. Horší je, pokud je plazma bílá, žlutobílá či bílo-šedá. To značí, že dárce konzumoval v uplynulém dni tučné jídlo. Takzvaná chylózní plazma se bohužel nedá použít na výrobu léků a musí být zlikvidována. Optická čidla, která plazmu kontrolují, přes takto zakalenou plazmu nevidí,“ vysvětluje MUDr. Richard Král.
Zdravý jídelníček i životní styl
Dárce by neměl 24 hodin před odběrem jíst zeleninu upravenou na tuku (smažené bramborové hranolky, chipsy), bílé pečivo, smetanové dezerty, hotové cukrářské výrobky, ořechy, tuky jako je máslo či sádlo, tučné ryby typu losos a makrela, tučné maso, mléčné výrobky či smetanové polévky.
„Je spousta potravin, o kterých si myslíte, že jsou dietní, ale opak je pravdou. Pokud si třeba dáte dětské „dietní“ párky, bude vaše plazma bílá jako mléko. Člověk si v tu chvíli uvědomí, jak dlouho v jeho těle zůstávají tyto látky – a je důležité se zamyslet i nad tím, co s vaším tělem dělají, například že podporují aterosklerózu (kornatění tepen v důsledku ukládání tukových látek ve stěnách cév), mají vliv na hodnotu cholesterolu v krvi a podobně. I já osobně od té doby, co jsem začal darovat plazmu, mnohem více dbám na zdravý jídelníček a celkově životní styl,“ přiznává Richard Král a dodává, že dárci bývají uvědomělí a podíl „tučné plazmy“, která musí být zlikvidována, bývá jen okolo 1 %.
Kdyby se tento problém u stejného dárce opakoval, člověk může být z registru dárců vyřazen. Jestliže zakalená plazma není důsledkem dietní chyby, může to poukazovat na problém se zpracováním tuků v těle a je pak vhodné podstoupit vyšetření u specialisty.
Díky dárcovství plazmy mohou být odhaleny různé nemoci
Než zájemce o dárcovství plazmy absolvuje první odběr, musí vyplnit zdravotní dotazník a projít lékařským vyšetřením. Dále je mu odebrán krevní vzorek, aby se zjistilo, zda je pro dárcovství vhodným adeptem. Mimo jiné se testuje na různá infekční onemocnění, a právě díky důkladnému testování může být zachycena nemoc, o které nemusí daný člověk ani vědět. Odběrová centra mají povinnost hlášení, takže pokud je zjištěna pozitivita na HIV, anebo hepatitidu B či C, musí tuto skutečnost v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví oznámit – právě díky tomu může být ve společnosti odhaleno více případů těchto onemocnění.
Příjemce plazmy však není v žádném případě ohrožen! Odebraná plazma totiž zůstává po určitou dobu v jakési karanténě, než je možné ji zpracovat, jelikož se čeká na výsledky testů u onemocnění, které mohou mít delší inkubační dobu. Do výroby se plazma dostává, až když jsou všechny výsledky v pořádku. I to je důvod, proč cesta výroby léků od odběru plazmy až po jejich podání nemocnému trvá 6–12 měsíců.
Zdraví stále pod kontrolou
Jestliže se člověk stane dárcem plazmy, znamená to pro něj i pravidelnou kontrolu zdravotního stavu, což je důležité pro prevenci a diagnostiku případných nemocí. Pokud by se objevily nějaké zdravotní problémy, mohou být odhaleny v raném stádiu, což zvyšuje šance na úspěšnou léčbu. Před každým odběrem vyplní dárce dotazník ohledně aktuálního zdravotního stavu. Je mu změřen tlak, puls, teplota a zkontrolována váha, případně je doporučeno hlídat si hmotnost. Základní krevní obraz zahrnuje zjištění stavu červené a bílé krevní řady i množství krevních destiček.
„Sledujeme parametry, které o zdraví hodně napoví. Pokud se nám něco nezdá, pošleme případně dárce ke specialistovi. Probíhá u nás i základní interní vyšetření. Lékař si vás poslechne, udělá základní anamnézu, občas zjišťujeme v rámci různých akcí krevní skupiny. Samozřejmě tento monitoring nenahradí preventivní prohlídky u praktického lékaře. Ale když k nám lidé chodí pravidelně, mají zajímavou databázi údajů o svém těle třeba tři až čtyři roky nazpět,“ dodává Richard Král.
Pravidelnost vede ke zdravým návykům
Když se člověk stane pravidelným dárcem, mnohdy se to odrazí i na jeho celkovém životním stylu. Nejen, že více přemýšlí nad svým jídelníčkem, ale například i nad pitným režimem. Den před odběrem a v den odběru se doporučuje vypít 2,5 až 3 litry tekutin. Pokud jste objednaní k odběru v dopoledních hodinách, vypijte alespoň 1,5 litru tekutin během dopoledne.
„V laboratoři vidíme, zda je člověk dobře napitý. Pokud dodržel naše doporučení a odebereme mu 650 až 890 mililitrů plazmy, organismus to prakticky nepocítí. Odebranou plazmu následně dárci částečně kompenzujeme podáním fyziologického roztoku. Být napitý ale neznamená vypít ráno dva litry vody na ex. Je to o setrvalém stavu, kdy dbáte na správnou hydrataci. Dnes spousta lidí trpí tím, že málo pijí. Navíc konzumujeme hodně kávy, ale už málokdo si uvědomuje, že tím tělo dehydratuje. Vždy říkám, že důležitých je prvních 5 odběrů, než člověk získá správné návyky. Důležité je také dobře se vyspat. Jsem rád, že dárcovství mě ‚nutí’ dávat si na tyto věci pozor,“ říká Richard Král.
Připravila: Věra Hájková
