Jód má v lidském organismu svou funkci pro štítnou žlázu jako stavební prvek k tvorbě hormonů tyroxinu a trijódtyroninu, které řídí látkovou výměnu všech tělesných buněk.
MUDr. Božena Kalvachová, CSc. říká: „Poruchy štítné žlázy se vyskytují především u žen. Poměr vůči mužům je asi 5:1, ženy jsou také více ohrožené nedostatkem jódu, zejména v reprodukčním věku“.
Budoucí maminky
Příjem jódu by si měly ohlídat zejména budoucí maminky, které musí zásobovat tímto prvkem i plod. Jód hraje klíčovou roli při vývoji míchy a mozku – centrální nervové soustavy plodu. Kromě toho se nedostatek jódu u těhotné může projevit i únavou, špatnou tolerancí zátěže, v horším případě i předčasným porodem.
Ženy v přechodu
Další skupinou, která by měla dbát na dostatečný příjem jódu, jsou ženy v období přechodu. Jakékoli hormonální změny v reprodukční oblasti totiž kladou vyšší nároky na funkci štítné žlázy.
„Doping“ pro mozek
Přiměřený příjem jódu je však nutné zajistit u obou pohlaví po celou dobu dospělosti, aby byl zajištěn dostatek stavebního materiálu pro tvorbu důležitých hormonů. Důsledky nedostatku jódu mohou projevit jako snadná unavitelnost, spavost, špatná tolerance teplotních změn, poruchy paměti, koncentrace a vštípivosti nových informací, celková nevýkonnost a dále jako zpomalení reakcí, zpomalení střevní pasáže, vypadávání vlasů, kloubní potíže.
Organismus se snaží pojistit před případným nedostatkem plynulého přísunu jódu tím, že se ve štítné žláze postupně vytváří jeho zásoba. Nedostatek i nadbytek jódu v organismu je nežádoucí.
Mezi první příznaky nedostatku jódu patří zvětšení štítné žlázy, známé jako struma. Déledobý nízký přívod jódu do organismu způsobí nedostatečnou tvorbu hormonů štítné žlázy (hypotyreózu); dnes nejpravděpodobnější příčinou tohoto stavu je však autoimunní poškození štítné žlázy (imunitní systém vytváří protilátky proti vlastní tkáni).
Hypotyreóza se projevuje např. únavou, zimomřivostí, suchou kůží, vzestupem krevních tuků, chraptivým hlasem, prodlouženou reflexní dobou, snižováním mentálních schopností, jak již bylo uvedeno.
„Za patologickou situaci považujeme nejen nedostatek, ale i nadbytek jódu, zejména je-li mu organismus vystaven náhle. Taková situace může nastat např. při podání kontrastní RTG látky, některých léků nebo v případě radioaktivní havárie. Problémům nahrává i to, když organismus má v takové situaci jódu nedostatek a štítná žláza po něm ´hladoví´. Hrozí spuštění autoimunitních pochodů ve štítné žláze (v případě jejich genetického zakódování), u starších jedinců pak nebezpečí vzniku jodové tyreotoxikózy“, uvádí MUDr. Božena Kalvachová, CSc.
Zdroje jódu ve stravě
Jód hledejme v pestré stravě – zejména v řasách, mořských produktech a v mléčných výrobcích. V menším množství je obsažen ve vejcích, čokoládě, sušených houbách, sterilovaném zelí, masných výrobcích a polévkách v prášku.
Připravila: Katka Soušková
