Od čtyřiceti let dochází u pleti k celkovému zpomalení regenerace buněk ve všech jejích vrstvách. To se projevuje poklesem pevnosti, ztrátou elasticity, částečnou dehydratací, posunem pigmentu a zvýrazněním hlubokých kožních záhybů i doposud jemných vrásek.
Současně se pleť ztenčuje, čímž dochází k vyšší propustnosti chemických i přírodních látek, což můžeme v každodenní péči využít. Stačí vědět, které látky v přípravcích vyhledávat.
Výběr kosmetických přípravků představuje pro řadu žen doslova alchymii, přitom se občas stačí více zaměřit na složení jednotlivých přípravků. Na co se tedy zaměřit?
Alfa a Beta hydroxykyseliny
Obě látky patří mezi organické kyseliny působící na pleti jako exfolianty. AHA kyseliny pochází z ovoce a mléka. Mezi nejčastější řadíme kyselinu glykolovou, kyselinu mléčnou a kyselinu jablečnou. Naopak BHA kyseliny zastupuje v kosmetice především kyselina salicylová získávaná z rostlin. Oba typy kyselin podporují exfoliaci – jemné olupování pleti.
AHA kyseliny jsou rozpustné ve vodě a působí na povrchu pleti. BHA kyseliny jsou rozpustné v tucích a pronikají hlouběji do pokožky, kde redukují například ucpané póry a akné. S BHA kyselinami se můžeme více setkat v přípravcích pro mastnou pleť s pupínky. AHA kyseliny prozáří unavenou či suchou pleť.
Kyselina hyaluronová
Když překročíme čtyřicítku, máme v kůži už jen zhruba polovinu jejího původního objemu. I proto ji musíme pleti dodávat zvenčí. Tato látka obnovuje buňky těla, hydratuje, zvyšuje elasticitu pleti a zvlhčuje pojivové tkáně. Používáme-li ji topicky, vytváří tzv. hydratační bariéru, čímž napomáhá vyhlazení a zjemnění pleti. Představuje ideální řešení pro dehydratovanou pleť. V případě injekčního použití pomáhá pleti navrátit ztracený objem, vyhladit vrásky a jemné linky.
Kyselina hyaluronová je tělu vlastní, proto představuje daleko bezpečnější alternativu než syntetické látky. Na rozdíl od cizorodých látek je organismem velmi dobře přijímána. Pokud však vybíráme krémy s jejím obsahem, měli bychom se zaměřit na ty, v nichž jsou zastoupeny její malé molekuly. Ve své přirozené formě totiž látka špatně prostupuje svrchní vrstvou kůže díky velkým molekulám.
Připravila: Věra Hájková
