Nechcete svoje děti „zatěžovat“, a veškeré domácí práce necháváte na sobě? Pak děláte chybu. Když je zapojíte „do hry“, pomůžete sobě i jim.
Jsou to jednoduché počty: každá ruka, která doma přiloží ruku k dílu, se počítá, neboli vy pak ušetříte čas. A navíc tím, že dětem svěříte určité úkony související s úklidem, prospějete, protože je povedete k samostatnosti.
Povinnosti dětí
„Obecně je čím dál častější, že dětem vše připravíme a ony to následně vnímají jako samozřejmost. Konkrétně se to projeví tak, že od dětství nemusí či nejsou nuceny, ať už prostředím, dobou nebo rodiči, překonávat žádné obtíže,“ upozorňuje psycholožka Kamila Jetmarová. Chtít pro potomka to nejlepší tedy neznamená „umetat mu cestičku“, ale naopak – naučit ho řešit svoje povinnosti. Děti, které se naučí čelit problémům, budou lépe připravené na život v dospělosti.
Kdy je zapojit do úklidu
Malé děti, asi od tří let věku, baví dělat to, co dělají dospělí. A čím větší potomek, tím spíš vnímá úklid jako povinnost. Snažte se tedy své děti vést k úklidu hravou formou. V předškolním věku je schopné pomáhat s vařením, vynášet koš či si ustlat postel, školáci zvládnou třeba i vyluxovat.
Dejte si však pozor na formu odměny. Rodiče, kteří dětem za provedené domácí práce přispívají do kasičky, jakoby říkali – uklízení není zábavná činnost, ale když mi pomůžeš, dostaneš korunky. Díky tomuto přístupu potomka utvrzujete jen v tom, že s čímkoliv vám pomůže, to je třeba finančně ohodnotit. Mnohem chytřejší tedy je ocenit dětskou snahu a chválit, i kdyby výsledek nebyl perfektní. A pak třeba přidat drobný pamlsek.
Pozor na čas
Veďte dítě k dokončení jednoho úkolu předtím, než začne pracovat na dalším. To se týká především školáků, kteří si musí rozvrhnout školní a domácí povinnosti. A současně si dejte pozor, abyste potomky od úklidu svým chováním spíše neodradili. Kdyby vám měli každý den pomáhat například 20 minut, nijak je to z pohledu času nezatíží. Ovšem pokud by práce trvaly příliš dlouho, komu by se do nich chtělo?
Možnost volby
Známe to všichni: snad každý je rád, když má určitou možnost výběru v rámci konkrétních činností, které se mají jako celek splnit. Také se nám tu a tam do něčeho nechce, a teď si představte, že by vás k tomu někdo nutil. Když dáte dítěti možnost výběru, zapojí se do práce s větší chutí. Svůj požadavek ovšem přesně specifikujte, protože pojem „ukliď si po sobě ten nepořádek“ může každý vnímat jinak. Raději potomkovi řekněte: „ukliď si všechny hračky, které jsi nechal ležet na koberci a na posteli.“ Snažte se nebýt příliš direktivní, místo rozkazů mnohem lépe funguje dohoda: „když mi teď pomůžeš ty (ustlat postele), budu mít více času pomoci i já tobě (postavit stavebnici).“
Na co pozor
Nenechte se přesvědčit, že to či ono dítko zvládne někdy jindy. Buďte důslední a trvejte na splnění úkolu co nejdříve, maximálně do druhého dne. Jedině tak si vaše ratolest uvědomí, že to myslíte vážně.
Připravila: Věra Hájková
