Ačkoli jitrocel vypadá skromně a nenápadně, jeho účinky už tak nevýrazné nejsou. Jeho léčivé schopnosti jsou lidstvu známy už dlouhou dobu, hojně byl využíván například antickými lékaři.
O jeho hojivých účincích svědčí i lidové názvy, mezi kterými najdeme třeba „hojílek“ nebo „ranocel.“ U nás najdeme dva druhy používané jako léčivky – jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) a jitrocel větší (Plantago major). Oba lze použít se stejným úspěchem.
Léčivé účinky
Podle vebu www.medicinenet.com používáme jitrocel vnitřně při nachlazení, chřipce angíně, proti zánětům dýchacích cest, při kašli nebo silném zahlenění na odkašlávání. Na pročištění plic a průdušek při astmatu nebo kouření. Pomáhá při plicních chorobách (tuberkulóza), na různé trávicí obtíže. Využijete ho i při čistících kůrách (čistí krev, žaludek, plíce, ledviny) a má pozitivní vliv na vylučovací soustavu, hlavně na ledviny. Hodí se i jako kloktadlo bři bolesti v krku nebo k vyplachování úst při zánětech.
Vně se pak používá pro zastavení krvácení, jako dezinfekce, podporuje rychlé hojení tkání, na poranění, spáleniny, omrzliny, bodnutí hmyzem, vředy, pohmožděniny. Účinný je i na větší řezné rány, na ekzémy.
Dávkování
Jitrocel je velice dobře snášen, proto neexistují žádná omezení co se jeho používání týká. Pouze ženám v těhotenství není doporučováno používat velké dávky jitrocele příliš dlouho. Obvykle se užívá šálek jitrocelového čaje (1-2 lžičky sušené drogy se přelije 250 ml horké vody, louhujeme 15 minut) 1-3x denně.
Jako obklad je vhodná gáza nebo jiná tkanina namočená v nálevu z jitrocele (může být silnější než čaj k pití). Necháme na místě působit několik hodin.
Na rány použijte čerstvé jitrocelové listy. Ty opláchneme a rozdrtíme, rozemeleme nebo namixujeme na kaši, aby se uvolnilo co nejvíce léčivých látek. Listy nadrťte nebo poválejte válečkem. V případě nouze je rozžvýkejte.
Z jitrocele se vyrábí také sirup (na nachlazení a proti kašli) nebo tinktura. Tinkturu používáme při při bolestech uší a zubů, nervových bolestech v obličeji (i při zánětu nervů) a při potížích s močením a pomočováním (časté nucení na močení, zánět močového měchýře, noční pomočování, únik moči nebo slabost svěračů).
Další využití
Jitrocelové listy můžeme smažit a podávat se skořicovým cukrem jako pochoutku. Také je lze použít do bylinkových polévek a omáček, ovšem jen v malém množství (svíravá chuť). Semena jitrocele slouží jako hodnotné krmivo pro domácí chovné ptactvo.
Kdy sklízet a jak uchovávat
Jitrocel sbíráme v červnu až srpnu. Nejvíce účinných látek rostliny obsahují těsně před kvetením. Sbíráme pouze zdravé listy. Jitrocel je poměrně choulostivý na manipulaci a sušení. Listy se nesmí pomačkat nebo zapařit, jinak okamžitě černají a ztrácejí většinu léčivých látek.
Při sušení musíme s jitrocelem zacházet také velmi opatrně, na rozdíl od většiny bylin jej však můžeme sušit i na slunci. Listy rozprostřeme do co nejtenší vrstvy, při sušení je totiž neobracíme – mohlo by dojít k poškození. Sušíme co nejrychleji, při využití umělé teploty by nemělo být překročeno 40 oC. Usušené listy nemají být černé, zachovávají si olivově nazelenalou barvu a svíravou chuť.
Jitrocel uchováváme v dostatečně prostorných nádobách či pytlích, aby nebusel být stlačován a lámán – tím zajistíme co nejvyšší obsah léčivých látek. Skladujeme v temnu a suchu. Správné skladování je u jitrocele velmi důležité, protože může být snadno znehodnocen.
Připravila: Věra Hájková
