Žvýkání zubům prospívá. Nebo ne? A co pasta, máme ji vůbec používat? Není to vlastně jedno, když jsme zdědili špatné zuby po mamince? Pojďte společně s námi odhalit tajenství polopravd a mýtů, které mezi lidmi stále kolují.
Zkažené zuby jinak nevadí
Ale vadí, a to velmi zásadně. Špatná hygiena dutiny ústní může přispět dokonce k takoovým zdravotním obtížím, jak jsou cukrovka, respirační choroby, vznik aterosklerózy a podobně. „Bakterie a toxické látky ze zánětlivých ložisek v ústech mohou nejen oslabit obranyschopnost organizmu, ale také způsobit nové infekce. Nejčastějšími zdroji nákazy bývají ,mrtvé´zuby, komplikace zubního kazu (zubní váček) a neléčená parodontitida,“ uvádí MUDr. Ladislav Korábek, CSc., ze stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.
Žvýkání vytahuje plomby
Opravdu nelze popřít, že žvýkání může přispět k „vytažení“ zubní výplně. Ale jen takové, pod níž už si hoví kaz, anebo praskla. Dobré je rovněž vědět, že žvýkání má řadu pozitiv. Tedy – pokud se bavíme o žvýkačkách bez cukru, které používáte 20 minut po jídle. Ty totiž zvyšují tvorbu slin, a ty zase „umyjí“ ze zubů zbytky pokrmu.
Žvýkačka nahradí kartáček
A jsme zase u druhého extrému. Ne, žvýkačka opravdu nenahradí čištění zubů kartáčkem. Přesto dnes se i žvýkání může považovat za určitý doplněk zubní hygieny.
Dobře, tak tedy kartáček. Ale co nejtvrdší!
Ani příliš tvrdý, ba ani příliš měkký kartáček nejsou pro většinu dětí i dospělých vhodné. Příliš měkké kartáčky vlastně jen zuby hladí, a moc nevyčistí. A ty nadmíru tvrdé? „Můžou poškodit dásně a po delším používání i zubovinu kořenů zubů s následkem vzniku krčkových defektů,“ nabádá lékař.
Čištění bez pasty?
Šlo by to, zuby se skutečně dají vyčistit bez pasty. Pro ústní hygienu jsou totiž nejpodstatnější tři faktory – vhodně zvolený kartáček, optimální technika a dostatečná doba čištění zubů.
Pravdou ovšem zůstává, že díky pastě se proces čištění dá zkrátit, a to je v době, kdy šetříme každou minutu, velice zásadní. Dále některé pasty nabízejí „přidanou hodnotu“. Podle stomatologa například přispívají ke snížení citlivosti krčků nebo dokážou vyspravit počínající mikroskopické defekty zubní skloviny při vznikajícím zubním kazu.
Zkažené zuby máme v rodině
Přestože po svých předcích můžeme leccos neblahého zdědit, co se týká zdraví, zubní kazy to určitě nebudou – zubní kaz je totiž regulérní choroba, nikoliv estetická záležitost. Bohužel se však dědí návyky, a ty špatné povedou k tomu, že zuby nebudou v pořádku.
A co těhotenství? Vadí – nevadí?
Traduje se, že budoucí maminky takzvaně přicházejí o zuby kvůli děťátku, které jim ubírá potřebný vápník. Ale pravda to není. Hlavní příčinou zubního kazu je zubní plak, a ten se musí pravidelně odstraňovat.
První zuby u dítěte se nemusí moc hlídat
Musí, protož právě mléčné zuby jsou mnohem náchylnější ke vzniku zubního kazu – jejich sklovina je výrazně slabší a měkčí než takzvaně druhých, trvalých zubů. Statistiky dokládají, že se zubním kazem přijde do ordinací stomatologů až polovina dětí ve věku pěti let. „Stav dočasných zubů výrazně ovlivňuje, jak budou vypadat ty stálé. Při předčasné ztrátě dočasných zubů navíc hrozí i ortodontické anomálie (rovnátka),“ uzavírá téma mýtů MUDr. Korábek.
Připravila: Marcela
Foto: iStock
4. 7. 2018
