Máte vysoký tlak a chcete sportovat? Pohyb vám dokonce prospěje. Stačí jen vědět, na co si dát pozor. A pokud si nejste jistí, raději se vydejte za odborníky, kteří dokážou přesně změřit, jakou zátěž si můžete dovolit.
Do problematiky sportování osob s vysokým krevním tlakem vás zasvětí doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc.
Je vhodné sportovat s vysokým tlakem?
Obecně lze odpovědět kladně. Záleží na tom, jak závažná je hypertenzní nemoc, kterou pacient trpí. U lehkých forem hypertenzí můžeme sportovní aktivitu doporučit, protože při fyzické námaze je velmi malá pravděpodobnost, že by krevní tlak stoupnul nad nebezpečnou úroveň, to znamená pro systolický tlak 240 mmHg, pro diastolický tlak 120 mmHg. U těžkých forem hypertenze je naopak velmi pravděpodobné, že se tlak dostane nad uvedenou kritickou mez. Má-li v klidu takový pacient krevní tlak například 190/100, stačí již nízká intenzita sportovní zátěže a tlak stoupne nad hranici, která by pro pacienta mohla být nebezpečná.
Existuje nějaká metoda, jak to zjistit?
U osoby s vysokým krevním tlakem je dobré provést zátěžový test, během něhož se při pravidelně zvyšované intenzitě zátěže měří krevní tlak. Na základě vyšetření je pak možné přesně stanovit, při jaké intenzitě zátěže (výkon ve wattech, tepová frekvence) již dosahuje krevní tlak nebezpečné výše. Pacientovi poradíme, aby tuto hranici nepřekračoval.
Dá se sportovní aktivita u vysokého krevního tlaku ovlivnit léky?
Pomocí vhodné léčby dokáže lékař upravit krevní tlak natolik, že si pacient může dovolit zvýšit intenzitu sportovní zátěže, aniž by přitom jakkoli ohrozil své zdraví. Například před podáním léku by pacient dosáhl kritického krevního tlaku již při výkonu 100 wattů, zatímco po podání léku třeba až při výkonu 200 wattů. To je podstatný rozdíl. Medikamentózní léčbou je dokonce možné ovlivnit tlakovou odezvu u hypertoniků natolik příznivě, že se pacient při zátěži nad kritickou mez 240/120 mmHg vůbec nedostane.
Jak tedy sport prospívá lidem s vysokým tlakem?
Při fyzické zátěži dochází k přerozdělení krve mezi orgány našeho těla. Krevní zásobení pracujících svalů musí být několikanásobně větší, protože se v nich zvyšuje spotřeba kyslíku, který je využíván k získávání energie pro svalovou práci. Zatímco v klidu proudí do svalů jen asi ¼ objemu krve, který přečerpá srdce za minutu (cca 5 litrů), tj. něco málo přes 1 litr, při zátěži je to asi ¾ celkového minutového objemu krve (cca 20 litrů), tj. asi 15 litrů. Je tedy nepochybné, že tepny ve svalech se musí nutně rozšířit, aby pojmuly tak velký objem krve. Rozšíření cév pak do určité míry přetrvává i po skončení fyzické zátěže, a to až 6 i více hodin. Po tréninku je tedy krevní tlak menší, než byl v klidu před tréninkem. Pokud je trénink pravidelný, snižuje se krevní tlak nejen v klidu, ale i při srovnatelné zátěži.
Které sporty jsou vhodné?
Dá se říci, že všechny sporty jsou prospěšné. Příznivější účinek na snížení tlaku mají sporty dynamické a vytrvalostní. U takzvané dynamické zátěže dochází při svalové činnosti k větší změně délky svalu a k malé změně svalového napětí. K těmto sportům patří například běh, běh na lyžích, rychlá chůze, in-line bruslení, plavání, veslování, cyklistika – to vše nejlépe ve vytrvalostní formě. Naproti tomu silové sporty (kulturistika, gymnastika, vzpírání, judo, windsurfing) se dříve považovaly za škodlivé; mělo se za to, že krevní tlak zvyšují. Není to však pravda. Rozdíl je v tom, že diastolický krevní tlak po nich neklesá tak výrazně jako po sportech dynamických.
Existují další preventivní opatření při provozování tělesných aktivit u lidí s vysokým tlakem?
Vedle volby správného sportu a možného využití medikamentů při sportovní aktivitě bych řekl, že ano. Tím komplexem vhodných preventivních opatření může být třeba cvičení v rekondičním centru. Zde mohou pacientovi poradit s konkrétní sportovní aktivitou či cvikem, mohou jej naučit pracovat se sport-testerem, mohou mu kontrolovat tlak během cvičení, provést individuální doporučení pohybové aktivity a podobně. Dalším možným preventivním opatřením je takzvaný Holter-monitoring krevního tlaku. Pomocí kapesního tonometru lze měřit tlak po celou dobu 24 hodin. Pacient si přitom zapisuje všechno, co během dne dělal, jaké měl potíže, jestli neprožil nějaké velmi negativní nebo naopak příliš pozitivní emoce. Lze tak mimo jiné odhalit, jak se na hypertenzi podílí psychický stres.
Připravila: Věra Hájková
