Tipnete si, kolik sní každý obyvatel České republiky ročně česneku? Průměrně je to asi jeden kilogram. Jenže není česnek jako česnek. Pokud si kupujete v supermarketu levné paličky z dovozu, ani zdaleka si nepochutnáte tak, jako když si dopřejete poctivý česnek vypěstovaný v našich zeměpisných končinách. Jenže vyplatí se vůbec našim zemědělcům pěstovat česnek? Tuto otázku řeší nejen pěstitelé, ale i odborníci z výzkumných ústavů a šlechtitelé.
Český česnek byl v předchozím období „převálcován“ dovozem. Došlo ke snížení pěstitelských ploch, a tím klesla jeho produkce. To, že je českého česneku málo, není chyba zemědělců. Stále platí, že český zemědělec nemá šanci konkurovat dovozu, přestože díky kvalitě získal český česnek statut zeleniny, zatímco dovozový má kvůli nedostatečnému množství vitamínů a účinných látek jen statut koření.
„Zájem o český česnek stoupá, protože tradiční chuť našich odrůd je výrazně lepší. Zásadním faktorem jeho kvality a účinnosti je genetická výbava a půdní podmínky, ve kterých se pěstuje,“ uvedla Ing. Helena Stavělíková, PhD. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. na celostátní konferenci Česnek ve 21. století, která se minulý týden konala v Olomouci. „Pokud chceme znát příčiny dostatku či nedostatku českého česneku, musíme vycházet z toho, kolik je u nás sklizňové plochy. V roce 2010 byla tato plocha 228 hektarů, z ní se sklidilo 1454 tun česneku. Pro srovnání: ve stejném roce bylo do České republiky dovezeno 5705 tun česneku. Snaha zvýšit výsadbové plochy však naráží na to, že trvá až čtyři roky, než se podaří získat zdravou, mechanicky nepoškozenou a škůdců zbavenou sadbu.“ Rostlina má navíc dlouhou vegetační dobu, kterou provázejí holomrazy, záplavy, přívalové deště, rychlé tání a v neposlední řadě škůdci „Květilka cibulová, háďátko zhoubné a další škůdci či virové nákazy ztěžují práci především drobným pěstitelům, kteří se k česneku v posledních letech vracejí,“ vysvětlila Ing. Bc. Helena Sapáková z Mendelovy univerzity v Brně.
Efektivita pěstování česneku je především v zajištění bezvirózního množitelského materiálu a v zachování genotypů česneku pro budoucí generace. Česnek kuchyňský (Allium sativum) se tradičně využívá jako koření, zelenina a léčivá rostlina. Obsahuje řadu látek s léčebnými a nutričně prospěšnými vlastnostmi, jejichž obsah se u jednotlivých odrůd liší. „V Čechách je registrováno dvaadvacet odrůd ozimného i jarního česneku,“ řekla Ing. Helena Stavělíková, PhD. „Na dalších sedm si ale budeme muset přibližně tři roky počkat, protože letošní zima česneku nepřála. Přízemní teplota byla místy až mínus šestnáct stupňů Celsia a půda promrzla často až dvacet centimetrů pod povrchem.“
K záchraně českého česneku se snaží přispět i odběratelé. První podanou rukou českému česneku je výroba unikátní česnekové tinktury Allivictus, díky které se nejen udrželo, ale postupně rozšířilo pěstování česneku v Dolním Němčí. Šest genotypů odrůd, které jsou výchozí surovinou pro výrobu této tinktury, tvoří významnou součást největší české kolekce.
„Dosavadní výzkumy prokázaly, že vyzrálý česnekový extrakt je hodnotnějším zdrojem nutrietů než syrový česnek, aniž by způsoboval dyspeptické potíže a přinášel vedlejší efekt v podobě nepříjemného dechu,“ říká Ing. Martin Dindoš, jednatel společnosti Allivictus s.r.o., Česká Skalice. Výroba tinktur, takzvaná macerace umožňuje nejvyšší stupeň zachování účinných látek česneku. Tinktura Allivictus je díky kvalitnímu českému česneku v současnosti jediná na trhu, která obsahuje Allicin Active Complex™, tedy vyvážený soubor látek obsahujících sirné sloučeniny a další biologicky aktivní látky.
Připravila: Zuzana
Foto: Allivictus
23.5.2012
