Děti i dospělí, dejte si pozor na příjem soli!

Děti i dospělí, dejte si pozor na příjem soli!
Čísla mluví jasnou řečí – jedno z nejtradičnějších ochucovadel, které lidé znají už několik milionů let, používáme v příliš velkém množství. Je to sice chutné, ale bohužel už ne zdravé. Co s tím? Omezte zejména polotovary a vyrobené potraviny.

Nejvíce soli skutečně přijímáme v hotových potravinách, ať už jde o pochutiny typů chipsů nebo slaných tyčinek, nakládaných oliv nebo třeba uzenin. A nejen v nich, hojně soli rovněž obsahují oblíbené bujony v kostkách či kalíšcích, a řada dalších uměle vyrobených ochucovadel. A to jsme ještě nezmínili pokrmy, které si v rychlosti kupujeme v fast foodech, když se nestihneme v klidu naobědvat. Nadměrný příjem soli se ovšem netýká jen dospělých, ale i dětí.

Co říkají čísla

Pokud to převedeme na procenta, pak polotovary a vyrobené potraviny z ohledu příjmu soli skutečně hrají hlavní roli (jde o 80 procent). Naopak jen 10 procent používáme při vaření a stejné množství soli obsahují suroviny přirozeně. Ovšem porovnávat spotřebu soli můžeme i jinak, například s ostatními státy. Doporučená dávka je 5 g soli na osobu za den, jenže u nás každý dospělý průměrně zkonzumuje 14 až 15 g. Pokud se budeme srovnávat například s evropskými státy, mnohem lépe, téměř ukázkově, jsou na tom například Němci a Rakušané, naopak Poláci si stojí ještě hůře než Češi.

Pozor na krevní tlak

Ve vyspělých zemích zhruba jedna třetina obyvatelstva řeší vyšší krevní tlak, který může vést k závažným chorobám srdce a cév. Ovšem v České republice se s vysokým krevním tlakem potýká skoro polovina dospělých. Co by měli dělat?
* Stravovat se zdravě.
* Omezit příjem soli, optimálně pod 5 g za den.
* Raději nekouřit.
* Myslet na pravidelný pohyb.
* Snížit příjem alkoholu.
* Naučit se zvládat stres.
* Pravidelně si kontrolovat tlak a reagovat na naměřené hodnoty.

Ale nejde jen o něj

Podle ministra zdravotnictví Martina Holcáta se dá odhadnout, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v ČR došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o 25 procent a výskytu kardiovaskulárních chorob o 17 procent. Co říkáte, nejsou to dostatečně pádná čísla k zamyšlení? Pokud ne, přidáme další. Skutečné prapočátky potíží souvisejících s vysokým krevním tlakem bychom neměli hledat v dospělosti, nýbrž v dětství. „Až 80 procent kojenců dostává ve druhé polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 procent dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech,“ uvádí profesor Jan Janda z České pediatrické společnosti. Protože našim nejmenším připravují stravu hlavně rodiče, měli by to být právě dospělí, kdo se nad tímto nezdravým jevem musí zamyslet. A jednat.

Připravila: Marcela
Foto: iStock
10. 10. 2017