Žloutenka typu C se přenáší infikovanou krví a je zákeřná v tom, že nemocní lidé i řadu let o své chorobě neví. Navíc se proti ní nedá očkovat. Jaké je řešení?
V současnosti patří tato nemoc mezi nejčastější infekční poškození jater a tvoří až 82 procent všech chronických žloutenek. Se zavedením očkování dětí proti virové žloutence typu B sice došlo k výraznému poklesu výskytu tohoto typu, nicméně u typu C lze očekávat spíše vzestup. Navíc podle aktuálních studií Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové může být u nás nemocných žloutenkou typu C až 173 000.
Na co pozor
Žloutenka typu C neboli virová hepatitida C se přenáší se infikovanou krví. Nemoc způsobuje virus HCV, který byl objeven teprve před 27 lety. Proto není divu, že před rokem 1989 se se častým zdrojem nákazy stala krevní transfuze. Dnes je nejčastějším způsobem přenosu používání nesterilní jehly při nitrožilní aplikaci drog, rizikové může být ale i tetování, piercing či akupunktura, pokud se neprovádí sterilními nástroji.
Zákeřnost této žloutenky je však v tom, že po řadu let může probíhat bez příznaků a během této doby poškodit játra, pokud nedojde k léčbě.
Jak se léčí
Do loňského roku bylo možné léčit žloutenku typu C jen pomocí kombinace interferonu, který se podává nitrožilně, s přímo působícími antivirotiky. Tato léčba je zdlouhavá, s nejistým úspěchem a často ji provází nepříjemné vedlejší účinky.
„V dnešní době jsme svědky revoluční změny v léčbě hepatitidy C. Nově máme k dispozici moderní, účinnou léčbu, která dokáže nemoc zcela vyléčit. V hepatologii jde o natolik významný krok, jako bylo popsání viru před 27 lety,“ uvádí prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., předseda České hepatologické společnosti. A dodává, že jde o léčbu s 95 až 100procentní činností, bez použití interferonu, která se podává v podobě tablet. Nemocný se uzdraví po 3 až 6 měsících.
Zkušenosti pacientky
Jaroslava onemocněla žloutenkou typu C ve svých 29 letech, ale diagnózu se dozvěděla až po 9 letech – s objevením viru žloutenky typu C v roce 1989. Po 20 letech nemoci se rozhodla změnit lékaře a byla jí nabídnutá léčba s interferonem. Ovšem tu musela po roce a půl ukončit. V roce 2013 podstoupila transplantaci jater, virus je však bohužel záhy napadl. Ale i smutné příběhy můžou mít dobré konce: vloni podstoupila nový způsob léčby, a stal se zázrak – uzdravila se. „Připadám si, jako by mi bylo zase třicet,“ říká.
Zamyslete se
Od března začíná probíhat vzdělávací kampaň Sbírali jste céčka? Možná je máte ještě dnes. Jejím cílem je upozornit potenciální nakažené, že pokud se někdy v minulosti mohli dostat do kontaktu s infikovanou krví, dostávali krevní transfúze nebo krevní deriváty při operacích, úrazech, porodech a podobně, měli by navštívit praktického lékaře a nechat si provést krevní testy na přítomnost protilátek proti viru HCV v krvi.
Netýká se to právě vás?
Připravila: Marcela
Foto: iStock
4. 3. 2016
