Úpal nebo úžeh?

Úpal nebo úžeh?
V horkých letních dnech, kdy se teploty vyšplhají hodně nad třicítku, hrozí našemu organismu nebezpečí v podobě úpalu či úžehu. Víte, čím se tyto zdravotní problémy liší a jak proti nim bojovat?

Naše tělo se snáze přizpůsobuje v yšší teplotě, která narůstá pomalu a postupně. Teplo způsobí rozšíření všech cév v kůži, organismus začne vylučovat ve zvýšené míře pot a jeho odpařováním se ochlazuje. Pokud se však ohřívání děje velmi prudce, nemusí se oběhový systém s náhlým rozšířením cév vyrovnat a člověku může výrazně klesnout krevní tlak. V takovém případě se člověku může zatočit hlava, udělá se mu nevolno, případně omdlí. První pomoc spočívá v tom, že se pacient položí a zvednou se mu nohy do zvýšené polohy. To ostatně platí obecně pro všechny situace, kdy se člověku náhle sníží tlak.

 

Jak vypadá úpal

Jde nemoc z přehřátí. Nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zástavou pocení, horká a suchá kůže, člověk může i omdlít (typicky například v přeplněném, dusném dopravním prostředku). Postižený může mít pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístit postiženého na chladné místo, uvolnit mu oděv a dát jej do polohy vleže se zdviženými dolními končetinami. Vhodná je chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Je-li pacient zcela při vědomí, musí mít dostatečný přísun studených tekutin. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc.
 

 

Jak vypadá úžeh

Vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Organismus se přehřeje kvůli působení slunečního záření. Větší riziko vzniku úžehu mají lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, může se až spálit a někdy se dokonce vytvoří puchýře. Postižený trpí bolestí hlavy, celkovou nevolností, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu.

 

Kdo je vedrem ohrožen nejvíce?

 V první řadě je třeba věnovat vyšší pozornost dětem. Děti samy nechápou zdravotní rizika spojená s horkým letním počasím, a tak je povinností dospělých dohlédnout na to, aby dodržovaly základní pravidla režimu v horkých dnech. (Viz první otázka a odpověď).
Druhou, stejně ohroženou skupinou, jsou senioři. Ti mají obecně sníženou vnímavost k pocitu žízně, takže u nich snadněji nastane těžká dehydratace, která v kombinaci s jejich chronickými chorobami může končit i kolapsem, či zhoršením celkového stavu, často až s nutností hospitalizace.

 

Připravila: Zuzana
Foto: iStock
6.6. 2018