Pokud dojde ke vzniku krevní sraženiny neboli trombu v žilním řečišti, žilní tok se stává nedostatečným. A nejen to. Uvolněním trombu do plicních cév dochází k plicní embolii. Proč se tak děje a jak lze žilní trombózu řešit? Na to jsme se zeptali doc. MUDr. Debory Karetové, CSc.
Jaké jsou rizikové faktory?
Obecně mezi rizikové faktory vzniku žilní trombózy patří obezita, křečové žíly, omezení práce svalů či kouření, konkrétně se pak může jednat o důsledek poruchy krevní srážlivosti, pooperačního stavu, hormonální léčby, cévní mozkové příhody s poruchou hybnosti, zhoubných chorob, pokročilých stádií onemocnění plic nebo srdce a další.
Co může hrozit?
Pokud krevní sraženina „doputuje“ do plicních cév, hrozí embolie. Jde o akutní stav. Avšak při chronické žilní trombóze dochází až k uzávěru hlubokých žil s následným vznikem potrombotického syndromu, v jehož důsledku se nedá vyloučit ani bércový vřed. Prakticky to znamená, že za vznik trombu může: nedostatečné proudění krve v žilách, poškození žilní stěny a vyšší krevní srážlivost.
Kde se trombóza vyskytuje?
Nejčastěji jde o nohy a pánevní oblast. A jak vlastně poznat, že se děje něco nedobrého? Dejte si pozor na otoky, pocity napětí až bolesti v nohách, případně změnu barvy. Konkrétně se pak onemocnění potvrzuje krevním rozborem a ultrazvukovým vyšetřením, případně i zobrazovací CT metodou.
Jak se léčí?
Léčba žilní trombózy má jasné cíle: zabránit plicní embolii, co nejvíce žílu zprůchodnit a zamezit časné recidivě. U menšího počtu pacientů se volí podávání trombolytik (látek rozpouštějících krevní sraženinu), avšak u většího množství nemocných, a to nejen u nás, ale i ve světě, se volí takzvaná antikoagulační léčba. Ta v posledních dvaceti letech spočívala v podávání heparinu, a to injekčně, dvakrát denně po dobu 5 až 10 dnů, a současně pacient musí brát lék ze skupiny antivitamínů K. Nově se pak místo těchto dvou zmiňovaných skupin nabízí použít léky označované jako nová antikoagulancia (NOAC).
Jaký je mezi nimi rozdíl?
Když berete lék ze skupiny antivitamínů K, je třeba ho užívat několik měsíců, přičemž jednou měsíčně musíte docházet na krevní náběry ke stanovení účinnosti a úpravě dávek, navíc nemá stabilní hladinu (díky složení stravy, užívání jiných medikamentů, ale i třeba vaší genetické výbavě). Kdežto léky ze skupiny NOAC lze užívat i v akutní fázi formou tablet, nejsou nutné krevní odběry, navíc v některých případech nemusí být pacient v začátku léčený injekčně, a hladina účinných látek je stabilní.
Doporučení na závěr
Nezapomeňte, že byste stále měli mít nohu staženou elastikou punčochou nebo kompresivním obinadlem.
Připravila: Věra Hájková
