Objevuje se ve chvíli, když nám zátěž každodenního života přeroste přes hlavu. A nemyslete si, řeč není jen o negativních příčinách, jako je třeba přemíra pracovních povinností, finanční krize, nákupy nebo neshody v rodině. Na otázky týkající se stresu a jeho vlivu na náš organismus odpovídala MUDr. Olga Zapletalová.
Co může vyvolat stres?
Stres může vyvolat i celá řada událostí, ze kterých se radujete, jako je například nástup do nového zaměstnání, rodinná oslava, koupě nového auta či odjezd na zaslouženou dovolenou. Je to zkrátka odpověď našeho těla na zvýšené fyzické, emocionální či intelektuální požadavky. Pokud ho neumíme kompenzovat, dokáže stres z dlouhodobého hlediska napáchat paseku nejen na naší psychice, ale podepíše se negativně i na našem fyzickém zdraví.
Jak vzniká?
Vše má na svědomí adrenalin a další stresové hormony, které mají za úkol vyburcovat naše tělo do stavu pohotovosti. Jejich přičiněním uvolní naše tělo velké množství energie, kterou pak spotřebuje k řešení nějaké zátěžové situace. Jakmile se všechno zase „vrátí do pohody“, adrenalin se z těla odplaví přirozenou cestou. Pokud chvíle zvýšené pohotovosti zažíváme jen tu a tam, všechno je v pořádku. Jestliže jste ale pod tlakem delší dobu, zvýšené hladiny stresových hormonů vyčerpají všechny rezervy energie, což se projevuje negativně na celém organizmu.
V odborné literatuře je popsán tzv. adaptační syndrom na stres, který má tři fáze. První fáze je poplach, který doprovází pocit, že se něco děje a nevím co s tím, poté následuje adaptace, při které člověk sklouzne do stereotypní nezdravé reakce, třetí fází je vyčerpání, nejprve psychické a potom i fyzické. Na fyzické úrovni stres působí na nervový, hormonální a imunitní systém. Imunitní systém se tolik nezdůrazňuje, ale já bych ho dala na první místo. Popíši-li alespoň stručně, co se v těle děje, tak tyto tři jmenované systémy jsou stresem vyprovokovány a vznikají propletené reakce. Ve fyzických oblastech neblaze působí například na vegetativní a endokrinní systém, hormony ovlivňují příjem tekutin a metabolismus, jsou například ovlivněny žlázy s vnitřní sekrecí. V kůře nadledvinek se do těla vyplavují hormony, jsou to adrenalin a glukokortikoidy. V důsledku těchto a dalších dlouhodobě opakovaných vzájemně provázaných reakcí na psychické i fyzické úrovni, může být celý organismus, nebo některý z těchto systémů, natolik oslaben, že člověk onemocní.
Jak se poprat se stresem?
Jednou z nemocí, které stres může spustit, je roztroušená skleróza. Ke stabilizaci nemoci je nutné, aby se pacienti vyrovnali se stresem, který nemoc provází. Ve zvládání stresu a vyrovnání se s nemocí pomáhá pohyb, mentální aktivita nebo pohyb v přírodě. Dobrým pomocníkem můžou být také domácí mazlíčci a v podstatě každá činnost, která zaměstná naší mysl. Klíčové je soustředění se na aktivitu, kterou právě provádíme a nepřemítát nad věcmi, které nás trápí. Pozitivní vliv má také učení se novým věcem. Trénink mozku, ke kterému patří i studium určitě pomáhá. Část mozkové kúry nevyužíváme, dalo by se říct, že spí. Když mozek trénujeme, učíme se nové věci, vstřebáváme nové informace, vznikají spoje mezi nejstarší oblastí mozku, což je limbický systém, velkou mozkovou kúrou a podkorovými strukturami. Vstřebáváním a opakováním nových poznatků tvoříme novou paměťovou stopu. Tedy pokud při roztroušené skleróze trénujeme mozek, napomáháme tomu, abychom využili zdravé rezervy, které mozek má.
Co ještě můžete udělat?
Doplňte vitaminy a minerály. Prospěšné jsou zejména vitaminy B1, které najdete v neloupaných obilovinách, droždí, listové zelenině či skopovém mase. Zaměřte se na magnézium, jehož nedostatek vede k pocitům nervozity a úzkosti. Uvolněte se. Stres lze zvládat i fyzickým cvičením a různými relaxačními technikami jako jsou masáže či akupresura.
Připravila: Věra Hájková
